výběr materiálů prezentovaných na přednášce a dalších užitečných informací
Radim Hédl
> prostředí pro život vyšších rostlin
> tabulka členění rašelinišť a slatinišť ve střední Evropě - dokument .rtf
> sytém členění vegetace rašelin vybraný z katalogu biotopů k Natuře 2000 - dokument .rtf
> plochy rašelinišť v různých zemích světa - dokument .rtf
> německá klasifikace rašelinišť z hydrologicko-geomorfologického hlediska - dokument .rtf
> obrázky severských typů rašelinišť
rašeliniště Červené blato na Třeboňsku,
vytěžená, vodou zaplavená plocha
následující údaje jsou čerpány z článku A. Kučerové Čtyři roční období v třeboňských blatkových borech, Živa 49/6, 2001,
a A. Kolmanové a P. Pokorného Trpaslík vítězí nad obrem, Vesmír 78/8, 1999.
Rašeliniště jsou suchozemské ekosystémy na trvale zamokřených stanovištích,
kde převažuje produkce organické hmoty nad jejím rozkladem.
Prostředí pro život vyšších rostlin
Nedostatek kyslíku
Nedostatek minerálních
živin: makroelementů (N, P, Ca, K, Mg) i mikroelementů
Vysoká kyselost: zpravidla, platí zejména pro vrchoviště a přechodová rašeliniště, neplatí pro většinu slatinišť
Stále se zvyšující povrch rašeliniště: platí zejména pro vrchoviště, důsledky pro malé byliny (např. rosnatku)
Dostatek světla: rostliny otevřených stanovišť (tundra, světlá tajga...)
Toxické látky v půdě
Druhově
chudá společenstva otevřených stanovišť
Druhy
jinak vázané na tajgu a tundru
Erikoidy: druhy
řádu Ericales (Erica – vřesovec,
Vaccinium – borůvka, brusnice, klikva)
Graminoidy
z čeledi Cyperaceae (Carex – ostřice,
Eriophorum – suchopýr, Rhynchospora – hrotnosemenka atd.)
Masožravé rostliny (Drosera – rosnatka, v tropech Nepenthes – láčkovka atd.) obrázky
Xeromorfie: Morfologicko-fyziologická adaptace, tvarování tělesných orgánů (zejména listů) a jejich částí
umožňující život v suchých podmínkách, například ve Středomoří, v pouštích...
Typické znaky jsou (viz obrázky rojovníku bahenního):
Jehlicovité
listy
Podvinuté
okraje listů
Husté odění na spodní straně listu
Nízký
obsah vody v listech
Silná
kutikula
Průduchy
vnořené pod úroveň pokožky
Paradox
xeromorfie
na rašeliništích je obtížně vysvětlitelný.
Fyziologická
suchost rašeliny (nízké teploty v trvale zamokřené půdě snižují
dostupnost vody pro kořeny)
Kolísání
přízemní teploty na povrchu rašeliniště – teploty až 40 ºC.
Peinomorfóza
– nedostatek živin (při hnojení je xeromorfie méně extrémní)
Výhoda
při přezimování (v zimě je značné mrazové vysychání)