Rašeliny

výběr materiálů prezentovaných na přednášce a dalších užitečných informací

Radim Hédl

> rašeliniště jako ekosystémy

> prostředí pro život vyšších rostlin

> vegetace obecně

> xeromorfie

> tabulka členění rašelinišť a slatinišť ve střední Evropě - dokument .rtf

> sytém členění vegetace rašelin vybraný z katalogu biotopů k Natuře 2000 - dokument .rtf

> plochy rašelinišť v různých zemích světa - dokument .rtf

> německá klasifikace rašelinišť z hydrologicko-geomorfologického hlediska - dokument .rtf

> obrázky severských typů rašelinišť

rašeliniště Červené blato na Třeboňsku,

 vytěžená, vodou zaplavená plocha

následující údaje jsou čerpány z článku A. Kučerové Čtyři roční období v třeboňských blatkových borech, Živa 49/6, 2001,

a A. Kolmanové a P. Pokorného Trpaslík vítězí nad obrem, Vesmír 78/8, 1999.

Rašeliniště jako ekosystémy

Rašeliniště jsou suchozemské ekosystémy na trvale zamokřených stanovištích,

kde převažuje produkce organické hmoty nad jejím rozkladem.

Prostředí pro život vyšších rostlin

• Nedostatek kyslíku - anoxické, anaerobní prostředí > rostliny koření jen tak hluboko, kam aspoň občas pronikne vzduch

• Nedostatek minerálních živin: makroelementů (N, P, Ca, K, Mg) i mikroelementů (důležité pro tvorbu semen)

• Vysoká kyselost: zpravidla, platí zejména pro vrchoviště a přechodová rašeliniště, neplatí pro většinu slatinišť

• Stále se zvyšující povrch rašeliniště: platí zejména pro vrchoviště, důsledky pro malé byliny (např. rosnatku)

• Dostatek světla: rostliny otevřených stanovišť (tundra, světlá tajga...)

• Toxické látky v půdě, vznikají pomalým a nedokonalým rozkladem organické hmoty v anoxických podmínkách

Vegetace: obecně

• Druhově chudá společenstva otevřených stanovišť, na slatiništích ale i druhově bohatá společenstva

• Druhy jinak vázané na tajgu a tundru (platí především pro vrchoviště)

• Erikoidy: druhy řádu Ericales (Erica – vřesovec, Vaccinium – borůvka, brusnice, klikva) obrázky

• Graminoidy z čeledi Cyperaceae (Carex – ostřice, Eriophorum – suchopýr, Rhynchospora – hrotnosemenka atd.) obrázky

• Masožravé rostliny (Drosera – rosnatka, v tropech Nepenthes – láčkovka atd.) obrázky

Xeromorfie: Morfologicko-fyziologická adaptace, tvarování tělesných orgánů (zejména listů) a jejich částí 

umožňující život v suchých podmínkách, například ve Středomoří, v pouštích...

Typické znaky jsou (viz obrázky rojovníku bahenního):

• Jehlicovité listy

• Podvinuté okraje listů

• Husté odění na spodní straně listu

• Nízký obsah vody v listech

• Silná kutikula

• Průduchy vnořené pod úroveň pokožky

Paradox xeromorfie na rašeliništích je obtížně vysvětlitelný. Možné příčiny jsou:

• Fyziologická suchost rašeliny (nízké teploty v trvale zamokřené půdě snižují dostupnost vody pro kořeny)

• Kolísání přízemní teploty na povrchu rašeliniště – teploty až 40 ºC.

• Peinomorfóza – nedostatek živin (při hnojení je xeromorfie méně extrémní)

• Výhoda při přezimování (v zimě je značné mrazové vysychání)