Okruhy bádání

 

Změny lesních ekosystémů.

V delším časovém měřítku se mění způsob hospodaření v lesích, působí různé nepřímé vlivy (acidifikace apod.). Jako základní metodu zkoumání změn používám srovnání historických záznamů (fytocenologických snímků a půdních dat) se stejným způsobem provedenými současnými záznamy. Protože fytocenologické snímky nebývají přesně lokalizovány a ohraničeny, vyhodnocení a interpretace změn je na obecnější rovině.

- Nížinné lesy v perspektivě historického vývoje. Vliv minulého hospodaření na vegetaci nížinných lesů. Projekt podpořený grantem, 2008-2012. Viz zde.

- Změny bučin Rychlebských hor v letech 1941–1944 a 1998–1999. Zdrojem historických údajů je 22 snímků F. K. Hartmanna (Hartmann, F. K. & Jahn, G. 1967. Waldgesellschaften des mitteleuropäischen Gebirgsraumes nördlich der Alpen. G. Fischer, Stuttgart). Vybrány byly jen snímky z porostů více než 50 let starých bučin. Protože Hartmannovy snímky byly lokalizovány do 14 lesních pododdělení (ne zcela přesně), srovnával jsem dřívější a současnou variabilitu vegetace v daných pododděleních. Současnou variabilitu jsem se pokusil popsat co nejúplněji pomocí 79 snímků.

- Změny lesní vegetace a půd v NPR Děvín v letech 1953–1963 a 2002–2003. Zdrojem historických údajů je 207 fytocenologických snímků zaznamenaných v 50. a 60. letech doc. J. Horákem (Horák J., 1969. Waldtypen der Pavlovské kopce (Pollauer Berge). Přírodovědné práce ústavů Československé akademie věd v Brně 3/7: 1–40). Horákovy snímky lze lokalizovat dostatečně přesně, navíc jsou na ploše jen asi 280 ha. Opakování snímků je párové. Podobným způsobem bylo zopakováno 34 půdních sond.

Projekt z let 2001–2003: „Monitorování změn ve struktuře rostlinných společenstev v závislosti na hospodářských opatřeních v NPR Děvín.“ Část výzkumného projektu VaV 610/10/00 “Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. Souhrn závěrečné zprávy je zde.

- Acidifikace lesních půd Jeseníků. Vlivem průmyslových imisí došlo během minulých desetiletí k významným změnám fyzikálních a chemických vlastností lesních půd. Podobně jako u fytocenologických snímků jde o srovnání historických a recentních záznamů a měření.

 

Vliv sampling designu na popis vegetace v krajinném měřítku. Prostorové rozmístění snímkovacích ploch (sampling design) má významný vliv na informaci obsaženou ve vegetačních zápisech. Snímky lze lokalizovat subjektivně (preferenčně), systematicky, náhodně, nebo kombinací těchto designů. Téměř všechny fytocenologické snímky jsou lokalizovány preferenčně, a proto zpravidla nepodávají reálný obraz zastoupení vegetačních typů. Preferovány jsou druhově bohaté či jinak atraktivní typy vegetace.

- Studii zabývající se tímto tématem jsem rozpracoval v jedné části diplomové práce. Jde o srovnání 364 snímků zapsaných v pomocí dvou sampling designů (náhodného a preferenčního) v letech 1999–2000 v Rychlebských horách.

 

Fytocenologie lesní vegetace.

Snímky jsem dělal hlavně v Jeseníkách (1993-1998), Rychlebských horách (1998-2001), na Pálavě (2002-2004, 2009) a v Českém krasu (2008-2010). V letech 1993–2002 zapsal přes 600 fytocenologických snímků především bučin, pak asi 200 a ve spolupráci dalších asi 200 snímků lesů v termofytiku. Do 4. dílu monografie Vegetace ČR (lesní vegetace) zpracovávám spolu s Karlem Boublíkem svazy Fagion, Luzulo-Fagion a Tilio-Acerion.